Imunolog Hořejší: Problém jsou nové varianty koronaviru
V populaci je potřeba se dostat na opravdu nízký počet infekcí koronavirem, aby se zabránilo šíření potenciálně nebezpečných variant viru. A předejít tomu, aby převládla některá varianta, která by účinně unikala protilátkám z očkování nebo po prodělání nemoci Covid-19. Myslí si to imunolog Václav Hořejší.
Čtěte také
Pokud by se rozšíření nových a nebezpečnějších variant koronaviru nezabránilo, byli bychom podle imunologa Václava Hořejšího z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky v situaci, kdy by se muselo opět začít s očkováním i lockdowny. „Bylo by to úplně totéž, jako když se nám tady rozvíjí nová epidemie s úplně novým virem,“ uvádí v pořadu Jak to vidí…imulog.
Vyčísluje také, co pro něj znamená nízký počet infekcí: „Loni začátkem léta to byly nízké stovky případů za den, spíš desítky až stovky, a já si myslím, že to je ten kýžený stav.“ Aktuálně v pondělí v České republice přibylo 2 216 případů pozitivních na koronavirus. To je pro tento den o 360 případů méně, než před týdnem.
Metody máme
A daří se nové varianty koronaviru zachytávat v Česku včas? „Je to velký problém a je potřeba se na to soustředit,“ poznamenává Hořejší. Metody na to podle něj v zemi jsou - a jmenuje konkrétně takzvané sekvenování. „U sekvenování se přečte celá genetická informace asi třiceti tisíc písmenek v kódu viru a jasně se ukáže, jaké mutace konkrétně na kterých místech jsou zasaženy, a které jsou na kritických místech, o kterých se předpokládá, že by byly důležité pro vývoj nebezpečných mutací.“
Sekvenování by se podle něj mělo dělat mnohem intenzivněji. „Máme všechno, co by bylo potřeba, to znamená znalosti,“ míní imunolog. V současnosti je podle něj potřeba zakoupit sekvenátory, aby se testování desetinásobně zintenzivnilo. „Pokud vím, bylo na to rezervováno nějakých 150 milionů korun, které by k tomu měly přispět,“ poznamenává Hořejší. A dodává, že doufá, že v tom nezaspíme.
Další témata rozhovoru: jakých chyb se vyvarovat při rozvolňování protiepidemických; brazilský regulační úřad neschválil použití vakcíny Sputnik V; zda a nakolik chrání prodělání onemocnění Covid-19 před reinfekcí.
Související
-
Zůstaneme „na distanc“ i po pandemii? Záležet bude na našem pocitu bezpečí, říká socioložka Tabery
13 měsíců s covidem. Nakolik se za tu dobu změnil svět a nakolik jsme se změnili my sami? Je možné, že zásahy do společenských vztahů budou trvalé i po skončení pandemie?
-
Ivan Hoffman: Nikdy se nekupuje střecha na dům, který ještě nehoří. Stát měl být ale připraven lépe
NKÚ dospěl k závěru, že český stát zanedbal přípravu na pandemii a v boji s ní si počínal zmatečně. K podcenění situace v takovém rozsahu dojít nemělo. Poučí se vláda?
-
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
