Ilona Švihlíková: Ursula von der Leyenová je člověk Angely Merkelové a její velké vítězství
Šéfové států navrhli kandidáty na nejvyšší posty v Evropské unii. Na čem se dohodli a co tyto nominace vypovídají o současném dění v EU?
Podle ekonomky Ilony Švihlíkové se zatím ukazuje, že se rozpadl koncept tzv. Spitzenkandidaten. Jde o strategii, kdy politické frakce před volbami ukazují svého lídra, který by se v případě jejich vítězství stal předsedou Evropské komise.
Do čela Evropské komise se tak třeba nepodařilo prosadit Manfreda Webera. Přednost dostala dosavadní ministryně obrany Německa Ursula von der Leayenová. V německém tisku to vyvolalo překvapivě negativní reakce.
Kandidátka, kterou nechtějí sami Němci
„Objevily se titulky, že bundeswehr si oddechne. Protože von der Leyenová, která není považovaná za příliš schopnou ministryni, bude takříkajíc ‚vykopnuta vejš‘,“ popisuje Švihlíková.
„Je to ale člověk Angely Merkelové a její velké vítězství, pokud se stane předsedkyní Evropské komise.“ Jejím zvolením Švihlíková očekává posílení vlivu Německa v čele EU.
Z deště pod okap?
K volbě von der Leyenové přispěly vedle Itálie i země Visegrádu (včetně ČR), které se razantně stavěly proti nizozemskému kandidátovi Fransovi Timmermansovi. Ten je dlouhodobým kritikem politického kurzu Polska a Maďarska.
Roli kritika Visegrádu ale po něm může převzít belgický premiér Charles Michel, nominovaný do čela Rady Evropy. Michel už země V4 odsoudil za to, že nejsou solidární v rámci uprchlické krize, a vyzval je, aby opustily Schengen.
Do čela Evropské komise byla nominována německá ministryně obrany Ursula von der Leayenová, v čele Evropské rady má stanout končící belgický premiér Charles Michel, šéfem unijní diplomacie by se měl stát španělský socialista José Borrell a Evropskou centrální banku má vést Francouzska Cristine Lagardeová.
Český „úspěch“
Země střední a východní Evropy jsou teď v Unii vnímány jako problematičtí členové. Podle Švihlíkové to potvrzuje nulová snaha zahrnout jejich zástupce do nominací na lídry unijních institucí.
Česko sice nakonec získalo dva posty místopředsedů Evropského parlamentu, ale podle ekonomky jde o nejslabší evropskou instituci. Češi v ní tak nebudou mít vliv na celoevropskou politiku.
Další témata rozhovoru: Jaké změny přinesou změny ve vedení Evropské centrální banky? Jak se Trumpova prezidentská kampaň promítla do jeho vystoupení na summitu G20 v Ósace? A co dalšího ukázal summit dvaceti nejsilnějších ekonomik světa?
Související
-
-
Česko má poprvé v historii dva místopředsedy Evropského parlamentu, uspěli Charanzová a Kolaja
Dva české europoslance Ditu Charanzovou (za ANO) a Marcela Kolaju (Piráti) ve středu zvolili na post místopředsedů Evropského parlamentu. Charanzová uspěla v prvním kole, Kolaja ve druhém.
-
Prouza: Visegrád na summitu prohrál úplně všechno. Von der Leyenová je eurofederalistka
Prezidenti a premiéři států unie se na summitu dohodil na kandidátech do nejvyšších unijních funkcí. Evropskou komisi by podle nich měla vést dosavadní německá ministryně obrany von der Leyenová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
