I vosy zanášejí

Vosí hnízdo najdeme buď pod střechou mezi trámy, nebo v zemi, v nějaké dutině, třeba v bývalé myší díře. „Zjara obsadí hnízdo oplozená vosí královna a začne stavět první plástev, do které naklade vajíčka,“ uvedl v Meteoru biolog Jaroslav Petr.

Početná rodina 16 000 sourozenců

„Plástev vosa vytváří z kašovité hmoty, kterou nabere z tlejícího dřeva. V ní královna matka vychová první generaci dělnic a pak už se stará jen o kladení vajíček, protože další plástve budují dělnice,“ dodal Petr.

Jedna vosí kolonie je během sezóny schopna vyprodukovat až 16 000 jedinců. Kromě matky jsou všechny ostatní vosy dělnice, které vlastní vajíčka většinou nekladou.

Nelegitimního dědice sežrat!

Přesto nastávají situace, kdy se dělnice o kladení vlastních vajíček pokoušejí. „Někdy to zkoušejí dokonce přímo ve svém hnízdě, ale to nemají šanci. Královna drží pořádek a dělnice se vzájemně hlídají. Jakmile jedna dělnice naklade vajíčka, ostatní poznají, že nejsou od královny, a sežerou je. 99 procent vajíček dělnic je takhle zlikvidováno,“ vysvětlil Jaroslav Petr.

Kdyby královna nechala ve svém hnízdě cizí vajíčka, tak by hrozilo, že se jejím vlastním vajíčkám dostane méně péče. „Podobně to funguje u včel. Také včelí královna trestá neoprávněné kladení vajíček,“ řekl Petr a dodal: „Včelí matka je oplozená několika trubci. Ve včelstvu jsou skupiny sester, které mají stejného otce, a pak nevlastní, skupiny se vzájemně hlídají a žerou si vajíčka“.

Vosy. Ilustrační foto|foto: Fotobanka Pixabay

Když kočka není doma, myši mají pré

Když kolonii opustí matka, například když na konci léta uhyne, šance naklást vajíčka pro dělnice stoupá. „Když matka uhyne, nastane v kolonii chaos. K nakladení vajíček situaci využije až třetina dělnic,“ popsal Jaroslav Petr.

Zanášení do cizích hnízd

Dělnice se pokoušejí klást vajíčka i během léta, spíše než doma to ale zkoušejí u sousedů. „Teoreticky by bylo výhodné, aby dělnice zanášení praktikovaly tam, kde kolonie přišla o královnu, kde je chaos. Jenže se ukazuje, že vosy nepoznají, jestli v cizím hnízdě matka je, nebo není. Lezou do všech cizích kolonií stejně a zkoušejí štěstí,“ vysvětlil Petr.

Dělnice přítomnost královny zjistí až ve chvíli, kdy vletí do hnízda. Tehdy teprve ucítí její pach. Existují k tomu i vědecké statistiky: „Když dělnice zjistí, že v hnízdě královna není, tak čtvrtina z nich zkusí naklást svá vajíčka. Pokud v hnízdě královna je, tak se o to pokusí jen asi 12 procent vetřelců,“ uzavřel biolog Jaroslav Petr.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.