Fero Fenič: „90. léta byla pro dokumentární tvorbu nejpřínosnější“

14. březen 2012

Asi nejúspěšnější dokumentarista, scénárista a režisér Fero Fenič byl hostem Dvojky ve středu 14. března po 09:00.

Náhodou k dokumentu
Sám sebe nepovažuje za vyhraněného dokumentaristu. K filmovému žánru ho svedla čistě náhoda. „Vystudoval jsem žurnalistiku v Bratislavě a poté se rozhodl studovat FAMU. Podal jsem si proto přihlášku na režii. Na místě se mne zeptali, pro jaký jsem se rozhodl a já nevěděl. A tak mi doporučili, že když mám za sebou žurnalistiku, patřím na dokumentární režii.“

Fero Fenič a Martina Kociánová

U přijímacích zkoušek režiséra čekal druhý šok. „Ptali se mne na můj nejoblíbenější dokument a já nevěděl zhola nic. Někde z útrob hlavy jsem si vzpomněl na Zem spieva od Karola Plicky, což je zásadní dílo a zkušební komise mne požádala o rozbor. Film mi byl zcela neznámý, ale znal jsem Plickovy fotografie a název Zem spieva je natolik výmluvný… Výsledkem bylo, že mi jeden z profesorů řekl, že to byl jeden z nejzajímavějších rozborů, které kdy slyšel a že jsem velmi osobitý člověk.

Febiofest stadno a rychle
Jak sám říká, osud všech nápadů, které Fero Fenič realizoval, byl takový, že ho nakonec přerostly. „Dělal jsem malou přehlídku filmů pro studenty a ohlas veřejnosti byl takový, že jsem odpovídal a postupně se přizpůsoboval poptávce, až z toho postupně vznikl velký festival. Ten je dodnes jedna velká improvizace. O mnoha večerech se rozhoduje až na poslední chvíli. Jedná se o typ akce, kde program do momentu, než dorazí film není možné zaručit jeho odvysílání. Dále nemáme finanční prostředky a jsme odkázáni na pomoc různých institucí a grantů. Můj den tak vypadá tak, že přijdu do práce v dobré víře, že mne čeká příjemný den. Ale v té chvíli mne čeká 10 problémů, které je zapotřebí okamžitě vyřešit.

Ředitel Febiofestu Fero Fenič

Stejně dopadl projekt s názvem Febio. „Původně jsem si ho založil pro sebe, jako nezávislou platformu, kde si konečně budu dělat svoje krásné malé filmečky a budu spokojený, šťastný a nezávislý na jiných institucích. Patřil jsem k menšině, která se osamostatnila, což přilákalo spoustu mých kolegů. Tou dobou se rozpadaly staré struktury a tak mne postupně začali obklopovat. Nakonec jsem se z režiséra stal producentem. Ve filmové tvorbě nebyly prostředky a tak jsem si řekl, že je zapotřebáí udržet původní autorskou tvorbu. V dokumentu se situace jevila jednodušší, protože se jedná o užší útvar, který vyžaduje méně nákladu. Takže bude jednodušší ho vytvářet a na výrobu se peníze seženou lehčeji.

GEN byl průlomem v české dokumentaristické tvorbě
Jako jeden z projektů v České televizi realizoval Fero Fenič databázi nejvýznamnějších osobností jedné generace. „Je to databáze energie národa. Vytvořili jsme přes 270 dílů s ideou, že po 5 – 10 letech se přitočí další díly, aby bylo vše zaznamenáno co nejkomplexněji. Aby tu zůstala taková freska o potenciálu tohoto národa. Díky neochotě a nekompetentnosti tehdejšího vedení České televize k doplňování nedošlo a tak jsem po mnoha neúspěšných pokusech rezignoval. Zjistil jsem totiž, že na energii, kterou do projektu dávám není adekvátní ohlas. Jedná se tedy o energii naprosto vyhozenou. A tak jsme od myšlenky na pokračování upustili. Stane se občas, že se objeví několik portrétů, ale už to není tak koncentrované. Mapovali jsme stav českého národa a myslím si, že se jednalo o celosvětově unikátní projekt.“

Fero Fenič

90. léta byla zmatečná a nadšenecká
"Instituce byly otevřené a diváci měli velkou vůli vstřebávat informace. Doba a zájem se velmi změnily. Je to vidět na sledovanosti televizních pořadů. První díly cyklu GEN sledovalo přes 4 miliony lidí. Od té doby divák velmi zpovrchněl. Velmi se zvětšila skupina, která hledá v televizi relaxaci, zábavu a možná nějakou iluzi. Rozumím tomu. Doba je na lidi náročnější. Nechtějí se vracet a znovu řešit další problém. Minulost už samozřejmě nejde vrátit, ale my se tehdy opravdu snažili a zároveň nikomu nepodlézali,“ uzavřel Fero Fenič.

autor: Jan Profous
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.