Expedice za snižováním spotřeby

24. říjen 2020

Globální změna klimatu a koronavirus nás přivedly k řadě zamyšlení, mj. nad tím, co skutečně potřebujeme a co musíme mít a co ne. 

Současná situace nás přiměje ke změně nákupních zvyklostí, navíc bude mít řada z nás kvůli dopadům na ekonomiku mnohem nižší příjmy, takže je čas položit si otázku: jak snížit naši spotřebu, abychom ušetřili a nezatěžovali planetu odpadem? A lze to provést tak, aby to moc nebolelo? Odpovědi hledala Expedice.

maso

Největší nepřítel: maso

Tím, co lidstvu a planetě nejvíce škodí, se zabývalo hned několik renomovaných vědeckých pracovišť a ta zjistila, že nás nejvíc devastuje nadměrná spotřeba masa. Jeho získávání a doprava ke spotřebitelům totiž urychlují globální změnu klimatu, způsobují úbytek lesů, vody a častější extrémní výkyvy počasí. Britský deník Guardian publikoval studii odborného časopisu Lancet, která vyzývá ke snížení konzumace červeného masa o více než polovinu, a naopak ke zvýšení spotřeby ořechů, ovoce a zeleniny. Studie z Oxfordské univerzity publikovaná v časopisu Nature dokonce požaduje snížení spotřeby veškerého masa o 90 %. Proto se začaly objevovat iniciativy, které by měly vést ke změně stravovacích návyků tak, aby lidé jedli masa méně, ale nemuseli se nutně stát vegetariány.

Flexitariáni a reduktariáni

Nový směr představuje tzv. flexitariánství nebo reduktariánství. Jedním z průkopníků je Brian Kateman, který poukazuje nejen na vysoké ceny potravin, ničení přírody a krutost vůči zvířatům, ale i na rostoucí počet srdečních chorob. Kateman tvrdí, že když už člověk musí jíst maso, měl by konzumovat jen to organické a z biofarem, kde nejsou zvířata krutě zabíjena a kde jsou eliminovány negativní dopady na životní prostředí. Pomůžeme tím nejen svému zdraví, ale stavu naší planety.

prase

Také Pražané zatěžují planetu spotřebou masa

A jak to vypadá se spotřebou v Česku? Závěry velkého výzkumu aktuálně zveřejnil ekologický spolek Arnika, který zkoumal spotřebu obyvatel Prahy a jejich uhlíkovou stopu. Podle výzkumu se na uhlíkové stopě pražských domácností z více než třetiny podílí spotřeba potravin. A hlavním viníkem je opět nadměrná konzumace masa, a to kvůli obřím emisím z chovu, výrobě hnojiv a pesticidů a také kvůli spotřebě vody a zemědělské půdy. Pražané spotřebou potravin, hlavně červeného masa a mléčných produktů, vytvoří v průměru 2 tuny CO2 ročně.

Pozornost si ale podle studie Arniky zasluhuje i nakládání s odpady. Právě produkce odpadů a nakládání s ním stojí za 14 % všech emisí. Každý obyvatel Prahy navíc ročně v průměru spotřebuje 20 kg oblečení, textilu nebo koberců. Takové množství není vůbec zanedbatelné a na emisích se podílí 8 %. Nemluvě o množství dalšího odpadu, který často vzniká zbytečným nakupováním nových nepotřebných věcí.

Jak tedy snížit naši spotřebu? V Expedici uslyšíte zakladatele projektu Opravme Česko! Jana Charváta, ředitelku neziskové organizace BezObalu Veroniku Nováčkovou, předsedu spolku Ekodomov Tomáše Houdka, ekologické experimentátory manžele Kuckovy a také prezidenta festivalu Ekofilm a velvyslance EK na Slovensku, biologa a ekologa Ladislava Mika.

 

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.