Expedice slaví. A to nejen příchod nového roku, ale i první narozeniny!
Navzdory koronaviru jsme loni každý týden vyrazili na výpravu za poznáním: do zlatých dolů i za ledními medvědy, do alchymistických dílen i za tažnými ptáky.
Spolu s posluchači tým Expedice ve složení Markéta Ševčíková a Josef Kluge zkoumali fungování větrných elektráren i prken na windsurfing, historii nejstarších bot ve Zlíně, těžbu stříbra v Kutné Hoře, nebo výrobu mladých Svatomartinských vín Bzenci.
Expedice podnikla i několik etnografických výprav: za masopustními obyčeji na Hlinecko i do Strání na moravsko-slovenské pomezí, za velikonočními obyčeji na Dolní Lužici i na moravské Slovácko. Účastníci rozhlasových výprav za poznáním se ale vydali i do kosmu a z našich dvou hvězdáren - v Ondřejově a v Praze na Petříně - mohli zjistit, jak se hledá planeta s příznivými podmínkami pro lidstvo a kdy se uskuteční lety na Měsíc a na Mars.
Několik Expedic bylo ekologických - do světa biopotravin, ekofarmářů i pěstitelů léčivých bylin; do měst, kde se už dnes dokázali připravit na globální změnu klimatu, nebo na recyklační linky tříděného odpadu. Expedice se vysílala i z nejčernějšího místa u nás - z Manětínské oblasti temné oblohy, a také ze všech našich národních parků: Krkonošského, Šumavského, Českého Švýcarska i Podyjí.
Několik výprav se uskutečnilo po stopách výrazných osobností naší historie, ať už šlo o Jana Amose Komenského, Albechta z Valdštejna, Jana Husa, Jana Žižku nebo Jana Lucemburského. Jedna z výprav zamířila i za čerstvými hříbaty do Národního hřebčína v Kladrubech, do měst západočeského lázeňského trojúhelníku nebo doprostřed Vírské přehrady na Vysočině, uprostřed níž stojí evropský strom roku: Chudobínská borovice. Expedice se navzdory koronaviru i nástrahám počasí konala pravidelně každou sobotu po celých 52 týdnů, a to bez jediné přestávky nebo reprízy!
Proto tvůrci Expedice připravili malou narozeninovou oslavu s připomínkou těch nejzajímavějších výletů: ten první bude o okolnostech vzniku naší republiky. Ta se sice narodila v roce 1918, ovšem až v roce 1920 oficiálně stvrdila svou existenci - v platnost totiž vstoupila první ústava československé republiky a zákon o státních symbolech. Dnes jich má naše republika celkem 7 a těmi úplně prvními byly státní barvy a státní vlajka. A v Kanceláři prezidenta republiky se dozvíme, kdo vymyslel podobu naší vlajky a proč ji nemáme s hvězdami a pruhy, jak si přál T.G.M.
Celý loňský rok byl poznamenán epidemií koronaviru, který v různých formách ovlivnil život každého člověka na této planetě. Vznik pandemie a rychlost jejího šíření planetou podnítila nejrůznější teorie i spekulace o původu nebo původcích jejího vzniku. Virus se začal šířit z města Wu-chan v Číně už na konci roku 2019 a stále se neví, kdy a kde došlo k prvotní infekci.
Podle některých teorií může za přenos koronaviru na člověka malé a nesmírně zajímavé zvířátko z řádu letounů: netopýr. Dnes už víme, že člověk se přímo se od netopýra nakazit nemůže - pokud ho tedy nebude jíst. A jak vlastně žijí a hibernují netopýři zjistíme na Berounsku, v kraji pod mýtickým přemyslovským Tetínem, na němž pobývala svatá Ludmila. Tam je lom Alkazar a v něm jedno z největších zimovišť netopýrů u nás.
Další narozeninový výlet vás zavede do útrob unikátního obřího dalekohledu. Byl to už v 17. století Galileo Galilei, který dalekohled zdokonalil a používal ho jako první člověk k pozorování oblohy. Dnešním nejznámějším dalekohledem je Hubbleův vesmírný teleskop, ale ani ten není největší - mezi největší dalekohledy světa patří Keckovy dalekohledy na Havajských ostrovech a Gran Telescopio Canarias na Kanárských ostrovech. Ale i u nás máme jeden velký unikát, který je shodou okolností dvojčetem Hubbleova teleskopu. Nachází se v Ondřejově, jmenuje se Perkův dalekohled a je největší v republice.
Expedice loni pátraly také za našimi historickými poklady, zapsanými na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. A nahlédly i do světa starobylých lidových řemesel, která existují často už od středověku a stále mají pokračovatele, kteří je udržují v oné archaické podobě, jako naši prapředkové. A jsou jimi nově nejen výrobci skleněných foukaných perel z podkrkonošské Poniklé, ale také mistři modrotisku z nejstarší dílny u nás. Vznikla v roce 1816 a nachází se v Olešnici na Moravě na rozhraní Svitavska a Blanenska. Rodina Danzingerových v ní stále zachovává starobylou technologii tisku dřevěnými formami a barvení indigem. A Expedice zjistila, v čem kouzlo pravého modrotisku spočívá.
O ovoci a zelenině každý ví, že našemu organismu prospívají, ovšem ne každý ví, v čem přesně. Tušíte například, co se v našem trávícím traktu děje po konzumaci ovoce a co s našimi útrobami dělá zelenina? Které druhy zeleniny nám mohou pomoci s trávicími a onkologickými problémy a po kterém druhu ovoce se opravdu netloustne? Jak mění kvalitu ovoce postupující klimatická změna a bylo zdravější před 100 a více lety víc, než je dnes? A jak jako laici poznáme, že v bramborách, květáku a mrkvi nejsou pesticidy a herbicidy? I na tyto otázky našla Expedice odpovědi, a možná i řadu překvapivých.
Do nového roku si většinou přejeme hodně zdraví, což v současné době nabylo na zcela novém významu, a také si přejeme, abychom byli dlouho živi. Ovšem jak to udělat, abychom žili nejen déle, ale také kvalitně? Za tajemstvím dlouhověkosti jsme rovněž podnikli jednuz loňských Expedic, tak se v závěru té narozeninové nechte inspirovat!
Související
-
Valdštejn: Génius, byznysmen a státník, nebo zrádce, vrah a podvodník?
Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna, muž, který předběhl svou dobu, skvělý vojevůdce, politik světového formátu, stratég, byznysmen a vizionář, o němž se toho moc neví.
-
Novodobá šlechta? Noví majitelé hradů a zámků a jejich sídla
Některá původní šlechtická sídla se v 90. letech 20. století vrátila do soukromých rukou, jiná dál chátrala. A právě takových sirotků se ujali ti, za nimiž míří Expedice.
-
Masaryk chtěl vlajku s pruhy a hvězdami. Expedice do historie státních symbolů
Kolik bylo státních symbolů při vzniku naší republiky? Kdo vytvořil podobu naší vlajky? A můžeme mít v budoucnu jinou nebo jinou hymnu?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.