Ekonomka Švihlíková: Zlato je bezpečný přístav. Růstu jeho ceny nahrává inflace i geopolitická nejistota

Inflace v hlavních západních ekonomikách a napjatý zahraničně politický vývoj jsou hlavními faktory, které ovlivňují cenu zlata. Nejsou ale jedinými faktory ve hře. „Roli hraje i očekávané snížení sazeb ve Spojených státech americkou centrální bankou FED. Růst cen zlata je také možné vysvětlit tlakem na dedolarizaci, který v posledních letech nabývá na síle,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... ekonomka Ilona Švihlíková.

Roli zlata dnes významně posilují centrální banky

Potvrzuje to podle ní nejenom uskupení BRICS, ale i statistiky, podle nichž je patrné, že k největším poptávajícím na zlatém trhu patří centrální banky. „Jde o významnou změnu, protože mnoho let platilo, že zlato je sice zajímavé, ale pro centrální banky může představovat i obtíž z hlediska třeba disponibility prodeje. To v posledních letech už neplatí. Jsou to právě centrální banky, které posilují roli monetárního zlata. Mezi velké nákupčí patří Turecko, Čína a Katar. Dlouhodobě ale platí, že největší role zlata je v devizových rezervách Indie, Číny a Ruské federace.“

Konec dolaru?

Tlak na dedolarizaci je podle Švihlíkové patrný i v mnoha dalších souvislostech. „Týká se to jednak výměny mezi státy BRICS v místních měnách, jednak také snahy i pod vlivem sankcí využívat alternativní infrastruktury, což velmi dobře umožňují třeba digitální měny. Velmi důležitou roli hraje i ropa. Pokud by se významní těžaři ropy dohodli, že budou ropu obchodovat výlučně v jiné měně než v dolarech, bude to mít velmi významný globální dopad. A samozřejmě jednou z alternativ je i zlato.“

Vliv Spojených států tedy globálně slábne, intenzita je ale podle ekonomky různá. Silné je to zejména u Ruska, které je ze strany USA sankcionováno, slabší je to u Indie, která si tradičně drží velmi dobré vztahy se Spojenými státy.

Čtěte také

Ekonomka Švihlíková: Rozšíření BRICS? Posílení suverenity zemí globálního Jihu i konec hegemonie dolaru

„I tak ale chce mít svoji vlastní nezávislou zahraniční a ekonomickou politiku. Pro všechny země BRICS je nicméně motivace obchodovat mezi sebou velmi silná včetně snahy krýt se proti případným sankcím. Mezi alternativy nepatří jenom měna, ale také mít jiné možnosti, než je systém SWIFT, mít možnosti emitovat dluhopisy ve své vlastní měně. Jde tedy o celý finanční komplex,“ vysvětluje Švihlíková.

Cihla pod polštářem?

Zlato do rezerv však nenakupují pouze státy a mocnosti, součástí portfolia je i u drobných střadatelů. „Češi jsou v tomto stále ještě hodně konzervativní, role zlata u nás není příliš silná. Lidé raději investují do nemovitostí nebo do umění. Každopádně pádivá inflace během posledních dvou let donutila řadu z nás přemýšlet jinak, méně konzervativně, hledat jiné možnosti. A tady si myslím, že zlato má potenciál. Do jaké míry ale do něj investovat, je samozřejmě na zvážení každého z nás,“ dodává ekonomka.