Drugarice. Dokument o životě mezi dvěma světy, českým a srbským
Jelena, Sanja a Snežana přijely do Prahy, aniž by uměly česky. Jejích děti jsou integrované, vystudovaly či studují české školy, jsou úspěšné v práci. Jejích rodiče už většinou nežijí, pečovaly o ně do poslední chvíle na dálku, často dojížděly. Pracovně se všechny zapojily do českého prostředí, naučily se v něm vlastně šťastně žít.
Mentálně jsou někde mezi dvěma světy – s tím českým stále úplně nesplynuly a ten srbský se čím dál více vzdaluje. Zosobňují věčný osud migrantů. Jenomže tyto ženy si nenechají vzít radost ze života, energii, hudbu, tanec. Z perspektivy středního věku se dívají do budoucna s nadějí, že budou zdravé a jistotou, že se vzájemně neztratí a život si ještě vrchovatě užijí. A tohle je velice inspirativní postoj, dobrý plán.
Přátelství
Když jsme hledaly název našeho dokumentu, společně jsme zavrhly české ekvivalenty slova drugarice – kamarádky, či přítelkyně. Přišlo nám, že původnímu srbskému slovu je vlastně skoro rozumět, ale také že ono má trochu jiný zvuk a kulturní kontext, že je nám jaksi bližší, zasahuje hlouběji. Tyto ženy totiž mají jistotu, že v jakékoliv životní situaci mají aktivní oporu v těch ostatních dvou drugaricách.
Nebýt sám
Krize osobní, rodinné, milostné, finanční, zdravotní – tím vším se prochází nesrovnatelně líp, když člověk na světě není sám, když se nebojí otevřít blízkým, prověřeným lidem. Když doopravdy umí pečovat o přátelství. Pověstnou balkánskou vřelost, otevřenost a blízkost tady může posluchač zažít jak při poslechu kouzelné „srbské“ češtiny tak i při opakujícím se hudebním motivům dámské kapely z Nového Sadu „Frajle“.
Související
-
Výchova muslimek v Čechách
Žena v šátku u nás. Nadávky a vyhrožování. Ne vždycky, ale častěji a ostřeji. Jak se české muslimky vyrovnávají se snahou některých lidí vychovávat je tak, že sprostě?
-
Rusové, kterých se bojím. Dokument o české rusofobii
Tenhle dokument vznikl kvůli jednomu statusu na facebooku. Statusu, který jsem napsal já – jako reakci na zvyšující se počet rusky mluvících lidí v Praze.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
