Denisa Hejlová: Vypínání dezinformačních webů? Limitující. Lidé si pro utvrzení svého názoru najdou jiný kanál

18. květen 2022

Vláda premiéra Petra Fialy slibovala občanům důsledný boj s dezinformacemi. Dostála svým slovům? Jak vypadá dosavadní strategie České republiky v této oblasti? A má vůbec smysl vypínat dezinformační weby? Odbornice na politický marketing a komunikaci Denisa Hejlová se v audiozáznamu zamyslí i nad tím, jak vláda komunikuje v oblasti zdravotnictví, a prozradí své dojmy z nedávného pobytu v Americe.

„Jak vláda bojuje proti dezinformacím? To je komplikovaná otázka. A pro mě i poněkud smutná,“ přiznává vedoucí Katedry marketingové komunikace a PR z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Denisa Hejlová.

Čtěte také

„Byl sice ustanoven vládní zmocněnec pro média a dezinformace Michal Klíma, který si staví tým. Za humny nám ale už dva měsíce běží válka,“ zlobí se. „A vláda má už od roku 2016 strategický dokument, který říká, že toto je otázkou národní bezpečnosti.“

Vypnutí proruských webů

Velkým tématem dneška je vypnutí dezinformačních nebo proruských webů. O vypnutí některých z nich rozhodlo soukromé sdružení, které spravuje české internetové domény, a to po konzultaci s tajnými službami a s českou vládou.

Čtěte také

„Celá kauza vypínání webů je nesmírně zajímavá z filozofického hlediska,“ přitakává Hejlová. Ukázalo se prý, jak si lidé cení svobody slova a jaké hodnoty jsou pro ně důležité. Má to ale i druhou stránku.

„Když něco vypnete, lidé si k tomu najdou cestu jinými kanály. Dneska si informace každý nějakým způsobem dohledá. Lidé totiž nehledají pouze zpravodajství. Média konzumují i proto, že si chtějí potvrdit svoje přednastavení mysli a chtějí se každý den utvrdit v tom, že jejich pohled na svět je takový, jaký ho oni chtějí mít. A to na různých názorových stranách.“

Nová forma propagandy

Podle Hejlové je celá problematika komplikovaná právě proto, že dnes lidé kromě informací potřebují i utvrzení, že mají své přívržence. Je pro ně důležité přečíst si názory někoho, kdo napíše svými slovy to, s čím oni názorově souzní.

Čtěte také

Tato kauza tedy spíše než cokoli jiného ukázala, že je potřeba bavit se o tom, co je svoboda slova, kde má svoje hranice a co je efektivní. A samozřejmě jak čelit tomu, když cizí státy, jako třeba nyní Rusko, bojují prostřednictvím mediální komunikace tak, aby nějakým způsobem rozrušily společenské nálady ve společnosti, aby dosáhly svých cílů.“

Taková média jsou pak čistě nástroji propagandy. „Díváme se na něco, co vypadá jako médium, ale je to v podstatě propagační plakát. Není tam redakční politika, nejsou tam zásady objektivity nebo ověřování informací. Je to čistě jen nástroj přesvědčovací komunikace nějaké strany tak, aby dosáhla svých cílů. Tyto nástroje v hojné míře využívají totalitní státy anebo hybridní režimy, kterým na svobodě slova a médií nezáleží,“ uzavírá Denisa Hejlová.

Spustit audio

Související