David Storch: Za to, že jsou rybníky přeplněné, nemůže změna klimatu, ale rybáři

14. září 2018

V rybníku Nesyt na Břeclavsku uhynulo uprostřed prázdnin vinou veder na sto tun ryb. Dá se podobným katastrofám předcházet?

Nebývalé horko a sucho zapříčinilo pokles hladiny největšího moravského rybníku. To samo o sobě by k masivnímu úhynu ryb nevedlo. „Ovšem problémem našich rybníků je, že jsou eutrofizované, což znamená, že je v nich hrozně moc živin, a přerybněné. A teplota zvyšuje rychlost všech procesů, a to jak fotosyntézy, tak dýchání, což jsou vlastně opačné procesy,“ vysvětluje profesor David Storch.

Může za úhyn ryb vedro, nebo lidé?

Vinou veder přemnožené zelené řasy tedy v rybníce sice produkují více kyslíku, ale pouze za denního světla, které je k fotosyntéze nezbytné. V noci jej naopak spotřebovávají, stejně jako ryby. Ve chvíli, kdy je rybník přeplněný řasami, rybami, planktonem a bakteriemi, které jsou zodpovědné za rozkladné procesy, a kdy dojde k významnému poklesu hladiny, množství kyslíku ve vodě se vyčerpá.

„Je to jako byste dali tisíc lidí do malé místnosti a zavřeli okna a dveře. Ryby se ve vodě zkrátka udusily,“ přibližuje David Storch. „A za to, že jsou rybníky takto přeplněné, nemůže změna klimatu, ale rybáři. Za to, že jsou eutrofizované, nemohou jenom rybáři, ale i splachy z polí. Ovšem rybáři to ještě podporují.“

Podnikatelé jedou nadoraz

Co bychom tedy měli změnit, abychom podobným neštěstím v budoucnu předešli? David Storch připouští, že není jednoduché omezit přísun živin do rybníků. Co změnit můžeme, je množství ryb, které do nich vysazujeme.

„Jde o to, že podnikatelé ve snaze maximalizovat svůj výtěžek jedou nadoraz. A to i za cenu, že když k něčemu takovému dojde, celé to zkolabuje. Systém jede na hranici svých možností, ve vodě je tak tak kyslíku, aby to ryby přežily. A pak když je ho tam o něco méně, udusí se sto tun ryb,“ varuje biolog a ekolog David Stroch.

autoři: Vladimír Kroc , and
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.